Garáž II

Na konstrukci střechy jsme použili krovy standardních rozměrů 5x16cm, pozednice i jediný podpůrný sloup je 16x16. Jako krytinu jsme použili cenově dostupnou bitumenovou vlnovku, pod kterou je dřevěný záklop a ještě pod ním černá lepenka A330 - zespoda pohledová záležitost. Příště již finální fotky aktuálního stavu.

Garáž I

Mít nějaké venkovní úložené prostory, dát kam auto - garážové stání je nutností. Stoupání na pozemku je slušné, jen na výsek garáže padlo přes 10 tater.
Ještě vloni na podzim jsem se pustil do zdění - 2 stěny budou otevřené, 2 (ve svahu) vyzděné. Boxy vlevo jsou úložné, budou také zastřešeny, ale vegetací a splynou s terénem. Zadní stěnu k lesu se mi nechtělo už vybetonovávat plnou do výšky, proto ty komínky spojené pozednicovým trámem.
Na stěny jsou mimochodem použity tvárnice ztraceného bednění 15tky,vše samozřejmě proarmováno. Základový pas je 40cm hluboký, vespod štěrk.

Příště se podíváme na konstrukci střechy.

Netěsnost oken

Když jsme si vloni nechávali dělat snímky termokamerou, nevyšly z toho ty naše trojskla (U=0,6) moc dobře.
Nyní v rámci reklamce se konečně dostavili borci na výměnu skel ve fr. dveřích (prasklé vinou neodborné montáže) a zároveň se podívali na zoubek netěsnostem v ostatních oknech - na vině je špatně seřízené kování, konkrétně přítlak. Užíváním nic nepoznáte, kování bylo seřízeno "z fabriky", při montáži se většinou nic nedolaďuje. Špatně seřízený přítlak poznáte snadno - když mezi rám a těsnění dokážete cokoli vložit.

Ohřev vody II

A je zde malé upřesnění - v minulém článku jsem zveřejnil krátkodobé týdenní sledování spotřeby, tady je ale dlouhodobé zprůměrované. 3 členná rodina tedy denně spotřebuje průměrně 5,56 kWh na ohřev vody - resp. bojler si vezme denně toto na ohřev vody. Ročně tedy jsme na 2030 kWh, tj. á 2,2 Kč = 4464 Kč. Nyní zkusím bojler zaizolovat a uvidíme jaká bude úspora když potlačíme částečně samovolné vybíjení.
A co vás čeká příště? Stavíme garážové stání, ve svahu, čili systém opěrných zdí, částečně zakryté hlínou. Dále už konečně poslední chodníček kolem domu - tentokrát dřevěná konstrukce.

Ohřev vody - kolik zaplatíte?

Venku se nedá nic moc dělat, takže což se zabavit třeba takovým .... měřením nákladů na ohřev teplé vody:-). V našem případě k ohřevu slouží bojler Dražice 125 l umístěný v technické místnosti s kotlem. Stálých 20 stupňů v místnosti (temperuje buď bojler nebo elektrokotel), bojler jede na 60 stupňů.
Každý bojler má své ztráty dané izolací v obálce - pár dní jsme nebyli doma, proto jsem zaznamenal stavy měřící zásuvky. Každý den se bojler tedy 2-3 samočině zapne aby dohřál vodu díky svým ztrátám a vezme si 1,15 kW, tj. 2,50 Kč. Ročně tedy jen díky tomu, že vám bojler visí na stěně, platíte za ohřev 920 Kč (při ceně 2,2 Kč/kW). V nejbližší době bojler zaizoluji kolem dokola EPS deskami, uvidíme jaká bude úspora.
Jinak v naší tříčlenné domácnosti jsou celkové náklady na ohřev vody (na koupání v drtivé většina sprcha) průměrně kolem 4 kW (ještě upřesním delším sledováním), čili za rok projedeme 1460 kW, tj. 3212 Kč.
Tak a majitelé solárů, opřete se do mě se svými čísly. I kdybychom jako čtyřčlenná domácnost projeli řekněme 4500 Kč na ohřev - ušetří vám soláry alespoň polovinu z této sumy? S jakými náklady jste pořizovali a s jakou dobou návratnosti?

Detaily provedení

Kvalitní stavební firmu, která vám postaví dřevostavbu, poznáte také dle provedených detailů.
Ve standardu nemáte například řešeno odvětrávání digestoře či vyztužení příček pro zavěšení skříněk, ale firma vám toto navrhne či udělá. Zde pozor za provedené příplatky a nenechte se oškubat - setkal jsem se s příplatky (ne u nás) nahrazení obyčejné parotěsné folie za reflexní - nákladově 2000 Kč rozdíl, firma požaduje 5000. Vícenáklady v práci žádné. Dodatečné zateplení fasády o několik cm - rozdíl v nákupní ceny fasádní vaty 5000, klient platí 15000. Vícenáklady za práci - žádné, akorát delší šrouby a širší spodní hrana. Takhle se dělá byznys.
Zpět k našemu případu - odvětrávání kanalizace bylo provedeno do půdního prostoru. Vzpomínám si na otázku, proč toto odvětrávání není propojeno s prostupem skrz střechu - "dyť půdní prostor je odvětrávaný, tam se to ztratí". Ano půdní prostor je odvětrávaný, nicméně výdech z trubky a následná kondenzace na podbití dělá po roce svoje - můžete vidět na první fotce. Propojení jsem si tedy udělal sám-firmu by to nazabilo a dojem z provedených prací by byl určitě jinačí.

Konec roku - energetické bilancování

Trochu mě mrzí když čtu blogy o výstavbě jednotlivých majitelů staveb, že se nezmíní o spotřebách energie. Volba topného systému, zdroje vytápění či tloušťky izolací může dávat zajímavé výsledky v podobě spotřeby energie. Zvlášť by mne zajímaly investice do zemních registrů, solárů a jejich návratnost.
Jak to vypadá u nás - pro začátek jen zrekapitluji - 100m2 podlahové plochy, stěny 22cm a strop 26 cm izolace, okna kombinace dvoj/trojskla. Topíme na 23,5 stupně elektrokotlem pro 3 osoby, noční útlum od 22-6h ranní. Ohřev TUV bojler 160l, sazba od ČEZu D45d.

Od začátku letošního roku jsem sledoval jednotlivé spotřeby a díky létu, kdy se netopilo jsem zjistil, že domácnost si vezme 280 kWh/měsíc, tj. při á 2,1 kWh=zhruba 600 Kč/měsíc. Kilowatka je levná, paušální poplatek u sazby D45d dělá 380 Kč měsíčně. Na elektroměru jsme mimochodem natočili k dnešku 9300 kWh v nízkotarifu a 300 kWh ve vysokém tarifu. Jednoduchým odečtem nám vyjde, že zbývající část /topení/ dělá nějakých 5940 kWh, tj. 12500 Kč.

Celkově tedy ročně - topení 12500 Kč, ohřev TUV a provoz domácnosti 7200 Kč, paušální poplatky ČEZu 4560. Je to moc nebo málo? Máte-li "svoje čísla" také spočítaná, pochlubte se do diskuse.